MAGICKÉ ČTVERCE

S magickými čtverci se setkáte téměř v každé okultní publikaci. Pokud je mi známo, tak poprvé je na veřejnosti uvedl J. K. Agrippa ve své Okultní filosofii, proto se jim také občas říká Agrippovy čtverce (jejich původ se však často klade do starověké Persie). Podle některých mají velkou magickou moc, která funguje tak, že rytmus pravidelnosti zobrazený ve čtverci se promítá na astrální úroveň a tak přitahuje energii. Druzí je považují pouze za zajímavou matematickou hříčku. Poslední skupina je onen zlatý střed mezi těmito dvěma názory a k tomuto středu se hlásím také já.
Dle mne totiž nemají tyto čtverce sami o sobě žádnou magickou sílu, ale věřím, že s dají určitým způsobem použít v rituální praxi (ovšem nejsem si jist jestli jsou tak silné, že by to bez nich nešlo). Mnozí je používají k meditacím, což může být též obohacující. Případně se též dají použít na získání sigilií různých duchů (viz článek Sigilie). A mají mnoho dalších využití. Ale jejich velkou předností je bezesporu to, že uvádějí různá číselná vyjádření energie jednotlivých planet.
Základní vlastnost, kterou musí magické čtverce splňovat je, že součet čísel ve jakékoli řadě (i v diagonálách) musí dávat stále stejný výsledek (pokud součet v diagonálách dává výsledek jiný, označují se tyto čtverce za polomagické). Nyní se už na ně podívejme:

„Součet“ je součet veškerých čísel, která jsou v magickém čtverci. „Součet řady“ je součtem čísel v jakékoli řadě (někdy se též nazývá Magická konstanta).

Saturn
Sefira: 3
Počet políček: 9
Součet: 45
Součet řady: 15
Jupiter
Sefira: 4
Počet políček: 16
Součet: 136
Součet řady: 34
Mars
Sefira: 5
Počet políček: 25
Součet: 325
Součet řady: 65
Slunce
Sefira: 6
Počet políček: 36
Součet: 666
Součet řady: 111
Venuše
Sefira: 7
Počet políček: 49
Součet: 1225
Součet řady: 175
Merkur
Sefira: 8
Počet políček: 64
Součet: 2080
Součet řady: 260
Luna
Sefira: 9
Počet políček: 81
Součet: 3321
Součet řady: 369

Jelikož v mnoha publikacích se tyto čtverce objevují chybně (zde ne, dal jsem si záležet), tak by možná nebylo od věci popsat jak se tyto čtverce vytvářejí. Existuje totiž mnoho variant, které mají stejný počet políček, ale jiné umístění čísel. Tyto se ovšem nepovažují za pravé magické čtverce.
Magický čtverec v sobě musí odrážet řád a tím i rytmus (jak říká Lasenic), aby mohl působit. Vše bylo stvořené v určitém rytmu a vše má svojí určitou vibraci, která má také svůj rytmus. Aby tento rytmus byl co nejvíce patrný, tak musí být znát i v uspořádání čísel, která tedy musí splňovat určité pravidlo, tedy musí býti stvořeny dle určité metody .
Máme dvě metody pro tvorbu čtverců. Jedna se používá pro čtverce se sudým počtem políček v řadě a jedna pro lichý počet.

Pro lichý počet políček v řadě
Nejlépe se to ukazuje na příkladu. Toto je prázdný čtverec Venuše pouze s umístěnou 1 a 25:

25 je přímo uprostřed čtverce. Toto číslo se nazývá Tajemný dar a vypočítá se takto:

{ [ (číslo sefiry)×(číslo sefiry) ]+1 } / 2

( zde tedy: (7 × 7)+1=50; 50/2=25 )

Tajemný dar se vždy umisťuje doprostřed čtverce a 1 hned pod něj. Nyní začneme psát čísla, tak jak jdou za sebou po diagonálách. Začínáme samozřejmě u 1. Existují tato pravidla:
1. Pokud dojdete na konec strany čtverce, tak si představte, že je spojena s protilehlou a tam opět pokračuje v číslování.
2. Pokud je už na políčku, kam máte dát číslo, číslo jiné, tak se posuňte o dvě políčka dolů a opět pokračujte.

Zde to můžete vidět názorně (pokusil jsem se přibližně nakreslit pořadí umisťování čísel; pravidlo 1 nastává, když červená čára mizí za čtvercem a vynořuje se na protilehlé straně; pravidlo 2 je vyznačeno přerušovanou čarou):

Pro sudý počet políček v řadě
V tomto případě je tvorba čtverce o něco jednodušší, ale o mnoho více jí komplikuje mnoho výjimek. Nejprve vezměte čtverec s takovým počtem políček v řadě, jako má vámi zvolená planety číslo sefiry – zde pro jednoduchost Jupiter. A napište do něj číslo normálně jak jdou za sebou (začněte pravým horním rohem):

Nyní přes to nakreslete X tímto způsobem:

Čísla, kterých se dotýká čára necháme být. Všechna ostatní proházíme dle středové souměrnosti. Prohodíme tedy 9 – 8, 12 – 5, 3 – 14, 2 –15. Tak získáme úplný jupiterův čtverec:

Pokud se ovšem pokusíte tuto metodu aplikovat na čtverec Slunce nebo Merkura, tak výsledek nebude uspokojivý. V případě Merkura se čísla, která se nechají být vyznačí tímto způsobem (jakoby to byly 4 jupiterovy čtverce):

Teď už jen opět proházíte čísla dle středové souměrnosti (tady je to už těžší a člověk se musí víc soustředit). Za střed je považován střed čtverce, tedy bod mezi čísly 29, 28, 37, 36.

Čtverec Slunce je vlastně první skutečnou výjimkou, pokud pravidlem bude, že je třeba vždy vyznačit čísla, která se neprohazují tak, že se čtverec rozdělí na menší čtverce 4x4 a v nich se nakreslí velké X. U Slunce toto nejde.
Na čtverci Slunce se nejdříve nakreslí jedno velké X a čísla se proházejí podobně jako na jupiterově čtverci. Získáme tak tento čtverec:

Nyní je potřeba proházet jednotlivá čísla podle osové souměrnosti (osy jsou zde naznačeny červeně). Problém je v tom, že se to nedá udělat jednotným pravidlem, ale pouze empiricky. To činí ze slunečního čtverce velikou výjimku, protože ani nevznikne hezký obrazec, pokud nakreslíte čáru do 1 do 36. Je to možná proto, že Slunce se zcela lišší od ostatních planet a i na kabalistickém Stromě života má zvláštní postavení.
Proházet čísla musíme takto (omlouvám se za barvy, ale chtěl jsem, aby to bylo co nejjasnější):

I přesto, že se tento způsob prohazování nedá použít na čtverce z 10, 14, 18 atd. políčky (na ty se používá stejný systém jako na merkurův čtverec), tak pořád má svojí symetrii (i když jen v jednotlivých případech a ne danou pravidlem).

Existuje ještě bezpočet dalších čtverců, které splňují to, že ve všech řadách, sloupcích i diagonálách je jejich součet shodný. Tyto se pak většinou už ale nevážou k planetám a v hermetismu zaujímají podřadnější úlohu. Nejdůležitější čtverce jsme teď probrali a ani jejich obměny (například proházení řádků) už nejsou tak univerzální jako tyto.