MANTRY

Mantry asi všichni znáte,ovšem ne každý je zná i z praktického hlediska. Já osobně jsem je poměrně dlouho přehlížel s tím, že je to čistě východní projev zbožnosti, který mně osobně je na nic. Ovšem jakmile jsem se dostal blíže k různým východním náboženstvím, tak mi došlo, jak úžasná to je věc, a navíc jsou jednoduché a můžete je "drmolit" prakticky pořád (bez ohledu na to jestli je člověk buddhista, hinduista atp.).
Pro ty, co by náhodou nevěděli: Mantra je "slovní útvar" sestávající se z několika málo slov (někdy jen z jednoho). Opakuje se neustále dokola a tím opakováním se jaksi dynamizuje na "nabíjí". Tato technika je doma na východě a to hlavně v buddhismu a hinduismu. Obdobou v křesťanství může být modlitba a to hlavně modlitba růžence. Nejčastější počet opakování jedné mantry je 108. Později to vše probereme o něco podrobněji.

Proč mantrovat

Málokdy by asi s čímkoli začal, kdyby neměl proč. Takže hned na začátku bude asi nejlepší si povědět něco o účelu a účincích manter. První účinek je vcelku nezpochybnitelný. Mág (mystik) se potřebuje udržovat neustále na cestě duchovního rozvoje a i když se věnuje vnějším věcem, tak si má být vědom Božství v sobě. Právě mantra člověku může často připomínat, že je na duchovní cestě, a tím urychlovat duchovní vývoj. Jinak to často vypadá tak, že si člověk hodinku medituje, ale pak se už o takové věci nestará a zcela zabředne do problémů v práci nebo ve škole, ze kterých se alespoň trochu vyhrabe, až když půjde příští den opět meditovat. Tyto problémy a všechny světské starosti musí člověk brát s jakýmsi "duchovním nadhledem" a ten pomáhá mantra dobře udržovat.
Další výhoda úzce souvisí s tou první - mantrování vás může vrátit zpět "do pohody". Člověk má někdy mrzutou náladu nebo se na něj hrnou problémy atp. Mantra pak člověku pomůže získat opětný klid a nadhled, který je nutný pro úspěšné řešení všech problémů.
Navíc každá mantra má nějaký ten svůj zvláštní účel, který postupným opakováním pomalu realizujete. Nejedná se většinou o nějaká "kouzla", ale o pomoc při duchovním rozvoji a nejlépe pomoc všem ostatním. Drtivá většina buddhistů odříkává mantru/y asi za tím nejlepším účelem: přiblížit všechny bytosti osvícení. Možná si řeknete, že je to fajn zbožné přání, ale že to se těžko uskuteční drmolením mantry. Ovšem to není tak úplně pravda. Každá mantra odříkaná za tímto účelem je jako kapka do oceánu, jeho hladina se zvedá pomalu, ale zvedá. Pokud se podíváte po současném světě, tak zjistíte, že stoupá lidská inteligence, roste humánnost a stále mnohem víc lidí se snaží nějak duchovně na sobě pracovat. Někteří to přičítají (poněkud pochybnému) věku Vodnáře, ale toto je právě důsledek mantrování mnoha lidí po dlouhý čas. K osvícení máme sice pořád dost daleko a dá se říci, že za týden meditací se mu přiblížíme víc, než kdyby za nás někdo 1000 let říkal mantru. Ale přesto jsme se díky tomu dostali do stavu, kdy můžeme duchovní nauky chápat a praktikovat je. Před takovými 2000 lety bylo jen málo těch, kdo toho byli schopni.
V tomto pojetí se jedná o vrcholně magický akt, který naráz pomůže všem bytostem. Pomůže málo, ale tato pomoc se nikdy neztratí. Ještě jen upozorním (jako takové varování před "skutkářstvím"), že pokud hodláte pomáhat všem bytostem jen za tím účelem, abyste měli dobrou karmu nebo něco podobného, že pak se jedná o sobecký čin a nic vám z toho nekápne. Člověk to musí dělat pro druhé bez vedlejších úmyslů. Není to tak těžké, klidně si to zkuste…
No, a mantra také může sloužit jako cvičení na soustředění, které můžete provozovat klidně cestou do práce/školy. Je to sice poněkud náročnější, protože kolem vás se pořád něco děje, ale zase si tak můžete koncentraci procvičovat i mimo formální meditace.

Co je k tomu potřeba

No, vlastně nic. Odříkávat nějaké sousloví alespoň v mysli může téměř každý. Možná by ale nebylo na škodu pořídit si tzv. málu (tib. Thengwa). Je to vlastně takový buddhistický růženec - má 108 korálu + jeden "mistrovský" korálek, který se ovšem nepočítá a jen určuje začátek a konec. S každým odříkáním mantry posunete jeden korálek (to asi všichni znáte). 108 je staré posvátné číslo a mnoho symbolických hodnot (např. 100 vlastností Budhy a 8 stavů vedoucí k osvícení) a je to takový ten "akorátový" počet kolikrát by se jedna mantra měla minimálně zopakovat. Navíc vám to pomáhá udržovat soustředění.
Existuje také takový zvláštní "zvyk", že se mála drží v levé ruce. V tradičních společnostech totiž obsluhuje pravá ruka ústa a levá otvor na opačném konci trávicího traktu. Proto bývá levá považována za nečistou (dodnes se toto zachovává např. v arabském světě). A právě jógini (tedy osamělý mystici) žijící v tibetských jeskyních ji začali držet v levé ruce, aby ukázali, že pro ně není nic nečistého. Vyvolávalo to samozřejmě trochu pobouření, protože mála má nesčetně symbolických významů a každý z těch významů je více méně posvátný. Pokud se vám ale drží lépe v pravé ruce (tak jako mně), tak jí v ní klidně držte.
Více informací naleznete např. zde.

Znění manter

Už z faktu, že mantry jsou východní, tak jsou většinou v sanskrtu. To, že jsou v jazyce, kterým většina z nás nemluví, je na jedné straně výhoda: člověku to dává pocit toho, že dělá nějakou sakrální věc spíš, než kdyby to drmolil v češtině a navíc je v tomto znění používá a používalo obrovské množství lidí, takže mají pořádnou sílu. Navíc ani Indové, Tibeťané, Thajci atd., kteří všichni používají mantry nemají sanskrt jako svoji rodnou řeč a mnohdy v ní také neznají více slov než různé mantry.
U jednotlivých manter uvádím různé popisky ohledně toho, jakou ideu přibližně vyjadřují. Často je to sice jen takový můj náhled na ně, ovšem snažím se ho podpořit informacemi z relevantních zdrojů.


ÓM

Óm je posvátná slabika a podle různých legend jí byl stvořen vesmír. Je to zvuk, který odpovídá brahma (1). Upanišady se o něm zmiňují poměrně dost, takže nebude na škodu podívat se na pár citátů:

"Pradžápati vyseděl tři světy. Když byly vyseděny, vyklubaly se z nich tři védy. Vyseděl tři védy, a když byly vyseděny, vyřinuly se z nich tři slabiky: bhúh, bhuvah, svah.
Vyseděl je, a když byly vyseděny, vyřinula se z nich slabika ÓM. Tak jako všechny listy jsou drženy pohromadě stonkem, tak je veškerá řeč držena pohromadě slabikou ÓM. Toto všechno je věru slabika ÓM." (2)

"Vědoucí dosáhne však tohoto trojího (3) samotnou slabikou ÓM - toho nejvyššího, plného pokoje, nestárnoucího, neumírajícího a oproštěného od strachu." (4)

"To slovo, které hlásají všechny védy a k němuž směřuje veškerá askeze, v touze po němž konají brahmačarju (5), to slovo ti povím stručně - je to ÓM.
Právě tato slabika je brahma, právě tato slabika je nejvyšší; kdo zná tuto slabiku, má, po čem zatouží." (6)

"ÓM - tato slabika je toto vše." (7)

Tohle je jen takový malý příklad a už z něho je vidět, že Indové tuto slabiku rozhodně nepodceňují. Abych předešel nějakým nedorozuměním, tak jen upozorním na to, že předposlední citovaná věta sice slibuje, že člověk má, po čem zatouží, ale ten, kdo opravdu zná (tedy ne intelektuálně, spíše meditačně) tuto slabiku, tak touží jen po brahma.
Óm má i svou velikou zvukovou sílu. Ostatní mantry může člověk říkat jen v myšlenkách a jsou stejně funkční, avšak Óm je nejlepší říkat nahlas a nechat dlouho znít. Poté se člověk může úplně propadnout do jejího zvuku. Tato mantra asi nejlépe slouží ke kontemplaci. Člověk tak může zažít zajímavé stavy, ale bohužel žádného vyššího mystického cíle se nedá dosáhnout jen odříkáváním této mantry.
Osobně mám takový pocit, že tato mantra se ani nedá odříkávat za nějakým konkrétním účelem, resp. za veškerým účelem, kterým je brahma, Bůh nebo jak je to možno ještě nazvat. Také tato mantra samozřejmě nemá žádný překlad.
ÓM se skládá ze tří hlásek - AUM, proto se někdy můžete setkat i s tímto přepisem.


ÓM MANI PADME HÚM (8)

Óm mani padme húm je asi nejznámější mantra. V překladu znamená "óm poklade ukrytý v lotosu" a je to mantra soucitu. Přísluší totiž Avalókitéšvarovi, který je Budhou soucitu. Zavázal se totiž slibem, že nedosáhne osvícení, dokud neosvobodí ze samsáry (koloběhu znovuzrozování) všechny bytosti. Je velmi důležitou postavou tibetského buddhismu, a proto byla tato mantra asi nejčastější právě v Tibetu (teď, když je Tibet okupován Čínou je asi nejčastější právě na Západě).
Tato mantra se skládá ze 6 slabik a každá slabika očišťuje od jedné záporné emoce. Jedno odříkání mantry tedy očistí od pýchy, závisti, touhy, nevědomosti, chtivosti a hněvu. A nahradí je šesti moudrostmi, páramitami: štědrostí (sanskrt. dána; tib. džinpa),harmonickým chováním (skt. šíla; tib. cchulthim), trpělivostí (kšánti; zöpa), rozhodností či odhodlaností (vírja; cöndü), meditačním soustředěním (dhjána; samtän) a pravou moudrostí (pradžňa; šerab).
Kalu Rinpočhe o této mantře píše:

"Jiným způsobem výkladu mantry je, že slabika ÓM je esencí osvícené formy; střední čtyři slabiky MANI PADMÉ reprezentují řeč osvícení; a poslední slabika HÚM mysl osvícení. Ve zvuku této mantry jsou obsaženy tělo, řeč i mysl a přenáší všechny bytosti do stavu realizace. Je-li v meditaci a při recitaci spojena s naší vlastní vírou a úsilím, vzniká a rozvíjí se transformativní síla mantry. Tímto způsobem je možno se opravdu očistit" (9)

Jak je vidět, tak nejenže nás tato mantra očišťuje, ale zároveň také přivádí všechny bytosti blíže k realizaci (osvícení). Také je dobré opravdu do vyslovování mantry vložit víru a úsilí, protože pak teprve může mantra správně působit. Tibeťané tuto mantru vyslovují Óm mani päme hung.


ÓM TAT SAT

Tato mantra je nápadná hned tím, že je velmi obtížné (spíš nemožné) ji nějak dobře přeložit. ÓM jsme si už vysvětlili dříve. TAT znamená "to" a v Upanišadách to slouží k označení brahma (10) a SAT znamená "je", "existuje" nebo také jen "existence". Tato mantra vyjadřuje nejvyšší prožitek, kdy člověk nic nevnímá, jen existuje a ví, že se sjednotil s Bohem - to je osvícení.
Tato mantra je podobně jako Óm spíše kontemplativní, ale už ne tak moc jako samotné Óm. Podle mého názoru tak nějak člověku umožňuje alespoň zahlédnout ten hluboký klid uvnitř něho samého, zahlédnout jeho Božské já. Zkuste si to: řekněte tlumeným hlasem tuto mantru a nechte jí v sobě pomalu doznít…

Mám pocit, že takto podrobně zde rozebírat více manter by už bylo poněkud únavné. Jen bych krátce chtěl upozornit na mantru SUBHAM ASTU SARVA DŽAKATÁM. Znamená "Šťastny, nechť jsou všechny bytosti", tedy (i explicitně) přibližuje všechny bytosti stavu osvícení.
Jinak manter je neuvěřitelné množství. Koho by zajímaly, tak zde je stránka zpěvníku manter, kde jich najdete požehnaně (je jich tam 117). Taky můžete zajít na zpívání manter.

Mantry v jiných kulturách

V předešlé ukázce několika mála manter jsou vlastně všechny z jednoho kulturního regionu. Ovšem něco jako mantry existuje samozřejmě i jinde. Jak už bylo řečeno, tak mantra je slovo či sousloví, které se neustálým opakováním dynamizuje. První, co tedy člověka napadne, a co zná z místních evropských poměrů dobře, je modlitba. U té je ale třeba říci, že je to poněkud širší pojem. Člověk se může modlit za něco třeba jen jednu modlitbu, avšak pak není činným principem ta modlitba, ale víra toho dotyčného apod. Podobnost s mantrou má spíše ta modlitba, která je odříkávána jako "oběť" za nějakým účelem a nejvíce toto platí pro modlitbu růžence (11).
Při modlitbě růžence se, jak asi víte, také používají "korále", které po této modlitbě dostaly i své jméno (růženec). Na rozdíl od mály, zde existují korálky se "zvláštním účelem" a průběh celé modlitby je různý podle toho, v jaké pětině se nacházíte (mění se jedna fráze, která se přidává do modlitby Zdrávas Maria). Pokud by to někoho zajímalo, tak se můžete podívat třeba sem.
Další věc, která je velmi podobná mantrám , je k nalezení v tradiční židovské kabale. Jedná se o vyslovování různých kombinací Božího jména..Moše Idel o tomto píše: "Středověký extatický kabalista hyperaktivoval své vědomí prostřednictvím intenzivního soustředění na kombinace písmen, jejich neustálé obměňování, vokalizace, melodie, dechová cvičení, pohyby rukou a hlavy." (12)
Zde můžete vidět jeden rozdíl mezi používáním mantry a kabalistickými kombinacemi písmen. Kombinace písmen mají jako svůj účel jen navození jiného stavu vědomí a to "hyperaktivováním vědomí". Ovšem mantry fungují poněkud jinak. Navíc, navozování jiných stavů vědomí za pomocí "oblbování se" nějakou frází a kýváním hlavou, může být i nebezpečné. Např. u ÓM toto tolik nebezpečné není, jelikož tato slabika spíše vědomí ustaluje, než aby ho přepínala (hlavně se nechává znít, co nejdéle, na rozdíl od kabalistických technik). Avšak kabalisté používali různé nesmyslné kombinace písmen, které postupně měnili a rychle je odříkávali, čímž si navozovali jiný stav vědomí. To sice může být zajímavé, ale z mého pohledu je to v duchovním vývoji k ničemu a může to být i škodlivé (přijde mi to podobné, jako když se člověk opije do němoty za účelem vizí). Samozřejmě tato praxe se objevovala i jinde než jen u kabalistů, ale nemá nic společného jak s výše zmíněným použitím manter, tak ani s kontemplací nad mantrami (viz. dále).
Nejznámější rabíni, kteří tuto techniku propagovali byli asi r. Eleazar z Wormsu a r. Avraham Abulafia. Pokud by někoho tyto techniky zajímaly, tak buď v Idel, M: Kabala, nové pohledy, str.129n. nebo v Kaplan, A.: Meditace a kabala. Volvox Globator 1998.

Zvuk nebo myšlenka

Ohledně takových věcí jako jsou mantry, magická zaříkávadla, runová magie atd. se dlouho vede spor, jestli působí spíše zvuk nebo spíše idea, která je s oním slovem spojena. Rád bych se zde pokusil tento problém vyjasnit. Předně tedy: působí oboje, ale jak u čeho.
U manter, jak byly výše popsány, působí myšlenka, která je vyjádřena vhodnou mantrou. Např. kdybyste opakovali "šťastny, nechť jsou všechny bytosti" česky, tak by to taky fungovalo. Ovšem vzhledem k celosvětovém rozšíření je výhodnější to říkat sanskrtem. Mantra pak je pro vás jakýmsi symbolem toho, co vyjadřuje, a nezáleží moc na tom, jak zní její konkrétní překlad (je ale důležité, aby ji většina odříkávala alespoň za podobným účelem, což u výše jmenovaných není problém). Tedy zvukové vibrace zde nehrají žádnou roli a můžete jí klidně říkat i potichu v myšlenkách. Pro zlepšení účinnosti je nejlepší, pokud je to spojeno s neustálým uvědomováním si toho, co vyslovujeme a pozitivní emocí.
Existuje ale i technika, která využívá působení zvukové vibrace, sem patří runová magie a tzv. univerzální kabala. O té viz. Bradon, F.: Klíč k opravdové kabale. Chvojkovo nakladatelství 1999. Do určité míry by do této kategorie mohla spadat i mantra ÓM, ale ne tak úplně. Působí totiž zvukem, ale spíše tak, že tento zvuk vyjadřuje něco, co se slovy nedá vyjádřit (nevyvolává žádný moc velký účinek v okolním světě) - viz. dále.

Mantry a kontemplace

Už u popisu mantry ÓM jsem psal, že je spíše dobrá pro kontemplaci než pro odříkávání za nějakým účelem. Nyní bych chtěl podrobněji vysvětlit, co jsem tím myslel. 23. aforismus Šíva sútry zní:

"Pronášení mantry, která vyjadřuje absolutního Boha povznese adepta k ztotožnění se s Ním, čímž se jeho vědomí stane samotnou mantrou."

Teď už nejde o opakování mantry a ne každá mantra je ke kontemplaci vhodná. Používají se jen ty nejposvátnější mantry (většinou jednoslabičné). Asi nejlepší možnost je právě mantra ÓM (13) . Člověk se dostatečně nadechne (nesmíte při tom příliš přepínat plíce, protože tak by vznikal nepříjemný pocit, který by bránil meditaci) a s výdechem "zpívá" mantru ÓM (lépe hlouběji). Nechá celé své tělo rozvibrovat jejím zvukem a postupně nevnímá nic jiného než tuto mantru. Nakonec s mantrou úplně splyne.
Mantra zde vlastně vyjadřuje něco, co je slovy nevyjádřitelné. Člověk se pak do toho může lépe "ponořit", a proto její zvuk používá jako pomůcku. Podobnou úlohu zaujímá např. flétna v zen buddhismu. Jsou to prostě věci, které nemůžete vyjádřit pojmy.
Není to nijak složitá praxe, takže si jí klidně bez obav zkuste (hlavně to nepřehánějte, potom byste si spíš uškodili). Ale nezkoušel jsem tuto praxi natolik dlouho, abych mohl posoudit, jestli člověk opravdu dosáhne takových výsledků, jaké hlásají staré texty (viz. např. výše citované Upanišady). Moderní mystici se většino o této praxi moc nerozepisují, takže ani z jejich knih nemůžu posoudit, jaký účinek na duchovní rozvoj to může mít. Pokud byste se dostávali do stavů otupělosti, tak toho nechte. Dobrým znamením by měla být narůstající bdělost.

 

Bibliografie

Jádro transcendentální moudrosti (př. J. Komaš). DharmaGaia 1992.
Upanišady (př. D. Zbavitel). DharmaGaia 2004.
Śíva-sútra (př. Usrhs-Pha). Vadžrajóginí 1996.
Idel, M: Kabala, nové pohledy. Vyšehrad 2004.
Sogjal Rinpočhe: Tibetská kniha o životě a smrti. Pragma 1996.



Poznámky:

1. Neplést s bohem Brahmou. Zde míněné brahma, je středního rodu a píše se s malým "b". Tento termín pochází z upanišád a označuje Boha v tom smyslu, že je zcela nepopsatelný, nevystihnutelný, všemu transcendentní i všemu imanentní. Viz. také článek Makrokosmos (Akáša). ^
2. Čhándógjópanišad II.23.2-3. Př. D. Zbavitel. ^
3. Tj. tří světů. ^
4. Prašnópanišad Otázka pátá, 7. Př. D. Zbavitel. ^
5. Pohlavní zdrženlivost. ^
6. Kathópanišad II.15-16. Př. D. Zbavitel. ^
7. Mándúkjópanišad 1. Př. D. Zbavitel. ^
8. Nápis je v tibetském písmu (ale jazyk je samozřejmě sanskrt), protože tím se tato mantra píše asi nejčastěji. ^
9. Kalu Rinpoche: The Dharma. Albany: State Univ. Of New York Press 1986, str. 53. Cit. u Sogjal Rinpočche: Tibetská kniha o životě a smrti, str. 377. ^
10. Viz. Upanišady, str. 14. ^
11. Růženec Otce Pia začíná slovy "S celým nebem, ve jménu celého lidstva a za celé lidstvo, s dušemi v očistci a za duše v očistci…." Viz. zde. ^
12. Idel, M.: Kabala, nové pohledy, str. 308. ^
13. Existují i jiné posvátné mantry, ale ty jsou většinou vlastní určité škole a pokud k této škole nepatříte, tak by asi nebylo nejvhodnější jejich mantru používat. Koho by toto přesto zajímalo, tak v komentáři k 23. afroismu Šíva sútry najde několik příkladů. ^