ÚVOD

Na těchto stránkách je sice rozdělena magie teoretická a praktická, ale to samozřejmě neznamená, že to jsou dva obory. S praxí může začít pouze ten, který už zná něco z teorie, protože musí vědět, co se stane, když udělá to nebo to. Ovšem bylo by chybou kdyby se někdo věnoval pouze teorii. To nemá žádný smysl. V magii se totiž, narozdíl od mnohých jiných věd, necení pouze vědomosti, které jste se nastřádali ve své hlavě, ale též i vědomosti pocházející z vlastních zkušeností a hlavně to, co jste udělali sami se sebou. Magie není jako například Biologie, kde vám postačí se naučit několik telefonních seznamů a pak z toho vyvozovat nějaké závěry apod. Zde je potřeba vlastního zážitku. Je mnoho lidí, kteří jsou schopní popsat stohy papíru o magii nebo alchymii bez toho aniž by si něco z toho prakticky ozkoušeli. To se pak vše zvrhne jen do nekonečného víru dohadů a protimluvů. Byl by to stejné, jako byste se snažili popsat fyzikální zákony na Měsíci (řekněme jejich odchylku od Newtonovských zákonů platných tady na Zemi) a přitom byste tam nikdy nebyly a jen byste o tom měli několik knížek, avšak ty by se od sebe lišili. To už pak záleží jen na tom, co vám přijde důvěryhodnější a pak to nějak splácat dohromady, a na světě je „odborné“ pojednání.

S praktickou magii se ovšem pojí i opačný problém. Někteří nejen, že se chtějí věnovat magii, ale chtějí se pokud možno rovnou věnovat evokacím nebo některým podobným náročným oborům. Zde bych takovéto uspěchance rád upozornil na to, že provozovat evokace bez předchozí důkladné (a mnohaleté) přípravy je nemožné, ba vražedné. Opět příklad ze života: Bylo by to jako byste si vzali poprvé v životě lyže a rovnou s nimi vyrazili na tu nejprudší černou sjezdovku, která existuje. Hádejte, co by asi nastalo.

Na závěr toho úvodu, bych ještě jednou rád zdůraznil, že účel magie nespočívá v nějakých „zázračných“ fenoménech, kouzlech a podobných hloupostech. Ty jsou samozřejmě její součástí, avšak nejsou jejím hlavním účelem. Účelem magie je duchovní vývoj (stejně jako mystiky). Dřív se o tomto mluvilo jako o reintegraci, protože člověk se chtěl navrátit na svoje původní místo, kde byl před pádem (tím se nemyslí onen Biblický pád), tedy splynout s Bohem.