RADY

V tomto článku bych rád popsal několik „typů a triků“, které vám můžou být užitečné při vašich okultních cvičeních, ať už se věnujete Bráně k opravdovému zasvěcení nebo jinému systému. Vycházím zde především z mojí vlastní praxe. Pořadí jednotlivých rad je takové, že začínám u těch pro úplné začátečníky a pak pokračuji přes nějaké ty typy, které můžou pomoct (časem by měly přibývat).
Nezapomeňte: „Litera zabíjí, duch oživuje.“

Úvodní rada

Kdo chce kráčet magickou cestou, nechť si svatosvatě slíbí, že bude pravidelně cvičit. K svým bližním buďme vždy laskaví, přívětiví a shovívaví, za to však neúprosní a přísní vůči sami sobě. Bez dodržování těchto pravidel bychom v magii neprospívali. Nikoho nekritizujme a neodsuzujme. Do své svatyně nenecháme nikoho nahlédnout. Mág o své cestě, o svém úspěchu a vzestupu zachovává naprosté mlčení. V mlčení vězí největší moc a čím více tohoto přikázání budeme dbát, tím přístupnější se nám stanou všechny vyšší síly. 

-F. Bardon

Jak dlouho a kdy cvičit?

Tohle je zcela na vás. Měli byste si vybrat nějaký určitý čas, kdy budete cvičit každý den. Potom se vám to stane zvykem a bude vám připadat divné, když náhodou vynecháte. Nemusíte nutně cvičit každý den, ale je důležité abyste cvičili pravidelně. Ale pokud máte možnost, tak cvičte co nejvíc – „Svým časem disponujme tak, abychom z něho věnovali co nejvíce svému duchovnímu vzestupu.“ (F. Bardon). Lepší než si vzít hodně cvičení najednou je mít jich míň, ale cvičit je víckrát za den.
Co se týče času kdy cvičit, tak je dobré ne dřív jak hodinu po probuzení a ne později než hodinu před spaním. Člověk by jinak mohl podléhat únavě a to přirozeně zhoršuje jeho soustředění.

Magický deník

Magický deník je velice důležitou pomůckou studenta magie při jeho vývinu. Snad každý kdo se dnes zabývá magii má i svůj magický deník. Můžete si do něj totiž zaznamenávat cvičení (rituály apod.), které jste ten den provedli, spolu s dojmy, které z nich máte (např. počet přerušení při soustředění, jak moc jsem cítil energii apod.). Díky tomu můžete dobře sledovat svůj postup.
Někteří si magický deník vedou zcela jednoduše a píší zde pouze stručné záznamy o cvičeních, naproti tomu jiní si do něj píší i zcela světské věci, jako do normálního deníku. Já osobně si do něj píši i věci, které se na první pohled magie netýkají, ale už jsem kolikrát zjistil, že něco, co mi dřív připadlo nepodstatné jsem pak rád v deníku znovu vyhledal. Člověk si také občas rád zavzpomíná na to, co dělal před rokem nebo před dvěma, což bez deníku jde jen přibližně. Je ale zcela na vás jak si deník povedete.
Deník byste neměli nikomu ukazovat. Jsou to vaše vlastní zápisky o vás samotných a kdybyste ho někomu ukazovali, tak byste nemuseli k sobě být zcela upřímní. Např. pokud byste ho ukazovali svému kamarádovi, který se také věnuje magii, tak byste si záměrně psali menší počet přerušení, aby viděl jak jste dobří. Tím samozřejmě ošidíte nejvíce sebe.

„Růženec“

F. Bardon ve své bráně k opravdovému zasvěcení píše, že je dobré pořídit si kvůli některým cvičením „růženec“. Uvozovky píšu proto, že se nejedná o klasický křesťanský růžence, ale pouze o jeho jakousi variantu. Jeho zhotovení není těžké. Stačí když si seženete 30 korálků a silon (společně s R. Clarkem soudím, že cvičení živlů na víc jak 30 nádechů je zbytečné, proto pouze 30 korálků, ale jestli chcete, tak si můžete vyrobit „růženec“ třeba se 40). Korálky navléknete na silon, konce svážete případně je můžete ještě lehce zatavit. 

Zde je jeden takový ilustrační růženec. Má dohromady 31 korálků, protože ten 31. označuje začátek a konec (tj. podle toho poznám, že už jsem u 30). Je to ten korálek nahoře uprostřed, kterým prochází oba konce silonu a na něm je ještě další korálek, aby byl výraznější.
K čemu je toto dobré? Když pominu to, že pro cvičení živlů nebo pro cvičení s životní energii apod. je tato pomůcka zcela nezbytná, tak má i jiné využití. Např. při cvičení, kdy je potřeba se soustředit (což jsou téměř všechny) si pomocí tohoto „růžence“ můžete počítat přerušení, aniž by vás to nějak výrazně vyrušilo. Časem už budete posouvat králky téměř automaticky. Také pokud provozujete autosugesci, tak si můžete počítat počet opakování vámi zvolené formule. Pokud cvičíte meditaci s mantrami, tak někdy je též potřeba jich odříkat přesný počet a při meditaci není možné si je počítat v duchu nebo na prstech. Právě zde se „růžence“ uplatní také skvěle, protože se na posouvání korálků nemusíte příliš soustředit.

Modrý život

Modrý život funguje asi tak, že si napíšete jaká cvičení chcete cvičit a to společně s daty dáte do tabulky. Pokud jste cvičení ten den splnili tak si políčko vybarvíte modře (proč modře to nevím, ale dělá se to tak už asi 50 let, protože modrý život používají (samozřejmě, že ne k magickým cvičením, ale k něčemu co by se dalo nazvat „ideálním dnem“) třeba skauti a dřív také Rychlé šípy). Můžete tak velice dobře sledovat jak cvičíte (případně necvičíte). 
Pro ilustraci je tady tento obrázek:

POZOR! Neberte to jako vzor. Já jsem tam prostě napsal všechna cvičení prvního stupně. V praxi je necvičíme najednou! Každý ať si tam napíše ta cvičení, kterým se zrovna věnuje. Pokud nějaké cvičí víckrát denně, tak je dobré ho napsat na víc řádků, aby se každý pokus „odškrtával“ zvlášť.Sestavit si takovou tabulku by neměl být pro nikoho problém (buď na počítači a nebo normálně na papír). 
Je to úžasná pomůcka, která zabraňuje tendencím zapomínat nebo vynechávat cvičení díky tomu, že z nich vlastně udělá hru. Člověk totiž vždycky rád na konci měsíce vidí všechna políčka modře a má tak pocit dobře odvedené práce (a má ho oprávněně). 
Pozn. Inspiraci k tomuto článku jsem sehnal na stránce o Františku Bardonovi (odkaz), kde je taky jeden Modrý život na stáhnutí.

Meditační hudba

V dnešní době je meditační hudba velice oblíbeným jevem. Prodávají se stovky různých druhů od šumění moře, přes zpěv tibetských mnichů až hru na nějaké strunné nástroje apod. Existuje několik druhů meditační hudby:
1. Hudba, které má pomáhat při soustředění. Takováto hudba v sobě obsahuje skryté zvukové vlnění, které má stimulovat váš mozek a tak vám umožnit lepší soustředění. Na podobném principu funguji i tzv. psychowalkmany.
2. Hudba, které je pouze kulisou. Tento druh meditační hudby funguje pouze jako jakási kulisa, která vás chrání před pronikáním zvuků zvenčí a také vás udržuje v bdělejším stavu (když neustále něco slyšíte, tak je těžší se náhodou při meditaci „zasnít“). Když jsem tento druh hudby testoval, tak jsem měl přibližně stejný počet přerušení jako bez ní, ale přerušení byla mnohem menší, takřka vteřinová.
Ovšem jakákoli meditační hudba není v okultní praxi vhodná. Soustředění při meditaci musíte dosáhnout vlastní vůlí a pilným cvičením, ne pomocí vnějších berliček. To samé platí i psychowalkmanech. Mág musí pracovat především na sobě a ne se podpírat různými berličkami, protože pak se může dostat k bodu, kdy už mu berličky stačit nebudou a on se z nich zřítí úplně dolů a bude muset stejně začít od začátku. Nehledě na to, že akustická koncentrace (představování si nějakého zvuku) při meditační hudbě není možná