PLANETÁRNÍ HODINY

Pomocí těchto dvou tabulek můžete lehce zjistit, kterou hodinu vládne jaká planeta. Je to vlastně jakási jednoduchá astrologie na kabalistických základech. Pokud tedy nejste dostatečně vzděláni v astrologii, tak si můžete vypomoct tímto způsobem. Při použití klasické astrologie je totiž občas dost problematické zjistit, která planeta je zrovna nejsilnější a navíc můžete na vhodnou konstelaci čekat i několik let. Tento systém umožní určit vhodnou hodinu pro magickou operaci poměrně snadno a na jakýkoli den. Jedná se také o poměrně starou metodu. Po jejich kořenech jsem nijak zvlášť nepátral, ale i tak jsem nejstarší zmínku o ní našel v Heptameronu Petruse z Abana, který vyšel v roce 1534 (1)
Pokud si chcete zjistit kdy je jaká planetární hodina, musíte si nejdříve zjistit, kdy vychází a zapadá slunce. Řekněme, že chcete zjistit denní hodinu, takže použijeme Tabulku pro den. Vypočítejte kolik času uběhne od východu do západu slunce. Tento čas pak vydělte dvanácti a získáte délku jednotlivých planetárních hodin. Pak už jen dopočítejte, kdy začíná a končí Vámi hledaná hodina. Např. v pondělí slunce vychází v 5:05 a zapadá v 21:10. Délka dne je tedy 16:05 a délka jedné denní hodiny je 1:20 a několik sekund (25). Takže první denní hodina (hodina luny) bude od 5:05 do 6:25, poté začíná hodina Saturna. Pokud chcete zjistit noční hodiny, tak postupujete stejně jen vypočítáváte dobu mezi západem slunce a jeho dalším východem.
Zajímavá technika tohoto výpočtu je uvedena v českém vydání Klíčků Šalamounových (2): Nejdřív zjistíme jak dlouho trvá den (viz. výše uvedený příklad). Pak tuto dobu (v hodinách) vynásobíme pěti a získáme číslo, které určuje kolik minut trvá jedna denní hodina. Ukažme si na příkladu: Použijeme stená čísla jako v předchozí ukázce, takže den trvá 16:05 - 965minut. 965*5=4825 to je nyní ještě třeba vydělit šedesáti, protože jsme pro usnadnění nepočítali s časem v hodinách, ale v minutách. Vyjde nám tedy 80,4166666.... To je počet minut planetární hodiny, jen je třeba ještě zpracovat těch 0,416666. Uděláme to tak, že toto číslo vydělíme 100 a vynásobíme 60. Tím je převedeme ze stovkové do šedesátkové (minutové) soustavy a vyjde nám 25, což ukazuje počet vteřin. Výsledek: denní hodina trvá 1:20:25.
Z tohoto je vidět, že i když se délka dne (resp. doby kdy je světlo) v průběhu roku mění, tak se vždy vystřídá dvanáct denních a dvanáct nočních planetárních hodin.
Pokud chcete zjistit jaký den ovládá jaká planeta, tak se stačí pouze podívat jaké planetě náleží první denní hodina toho dne a tato planeta také ovládá příslušný den (např. úterý je den Martův, středa den Merkurův etc.)

Tabulka pro den

Hodina Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
1. Měsíc Mars Merkur Jupiter Venuše Saturn Slunce
2. Saturn Slunce Měsíc Mars Merkur Jupiter Venuše
3. Jupiter Venuše Saturn Slunce Měsíc Mars Merkur
4. Mars Merkur Jupiter Venuše Saturn Slunce Měsíc
5. Slunce Měsíc Mars Merkur Jupiter Venuše Saturn
6. Venuše Saturn Slunce Měsíc Mars Merkur Jupiter
7. Merkur Jupiter Venuše Saturn Slunce Měsíc Mars
8. Měsíc Mars Merkur Jupiter Venuše Saturn Slunce
9. Saturn Slunce Měsíc Mars Merkur Jupiter Venuše
10. Jupiter Venuše Saturn Slunce Měsíc Mars Merkur
11. Mars Merkur Jupiter Venuše Saturn Slunce Měsíc
12. Slunce Měsíc Mars Merkur Jupiter Venuše Saturn

Tabulka pro noc

Hodina Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
1. Venuše Saturn Slunce Měsíc Mars Merkur Jupiter
2. Merkur Jupiter Venuše Saturn Slunce Měsíc Mars
3. Měsíc Mars Merkur Jupiter Venuše Saturn Slunce
4. Saturn Slunce Měsíc Mars Merkur Jupiter Venuše
5. Jupiter Venuše Saturn Slunce Měsíc Mars Merkur
6. Mars Merkur Jupiter Venuše Saturn Slunce Měsíc
7. Slunce Měsíc Mars Merkur Jupiter Venuše Saturn
8. Venuše Saturn Slunce Měsíc Mars Merkur Jupiter
9. Merkur Jupiter Venuše Saturn Slunce Měsíc Mars
10. Měsíc Mars Merkur Jupiter Venuše Saturn Slunce
11. Saturn Slunce Měsíc Mars Merkur Jupiter Venuše
12. Jupiter Venuše Saturn Slunce Měsíc Mars Merkur

Možná by vás zajímalo, jak se přišlo na to, jaký den ovládá, která planeta. To se jednoduše vyvodilo z názvů dnů. V češtině se to sice nezachovalo, ale v téměř všech ostatních evropských jazycích je to k nalezení.

angličtina němčina francouzština latina
Monday Montag Lundi dies Lunae
Tuesday Dienstag Mardi dies Martis
Wednesday Mittwoch Mercredi dies Mercurii
Thursday Donnerstag Jeudi dies Jovis
Friday Freitag Vendredi dies veneris
Saturday Samstag Samedi dies Saturni
Sunday Sonntag dies Solis

Z tabulky je hezky patrné, že nejzjevněji je toto obsaženo v latině, kde se dny nazývají přesně podle planet (každý den byl zasvěcen jinému bohu). Podobně je tomu i ve francouzštině, která už ale jejich názvy trochu komolí. Zvláštní případ je angličtina a němčina, protože místo jmen římských bohů se zde objevují jména bohů germánských. Např. "Wednesday" je odvozeno od "Wodan's day", tedy od boha Wodana, "Freitag" je do "Freya-tag", tedy od bohyně Freyi, "Tuesday" je do boha Týa atd. (3) V tomto případě je opravdu zvláštní, že germánští bohové odpovídají těm římským. To by se dalo svést na to, že tyto názvy vznikly v dobách, kde v těchto končinách byli Římané a je to tedy jakýsi mix mezi římskou a místní kulturou. Jenže tyto názvy se vyskytují i u severských Germánů, kde Římané rozhodně neměli takový vliv, aby od nich místní obyvatelstvo přebíralo názvy dnů.

stará švédština
Tisdag (Týr)
Onsdag (Óðin)
Torsdag (Þór, Thór)
Fredag (Freya)

Navíc staří seveřané měli týden jen o pěti dnech, takže je opravdu zvláštní, že i zde názvy odpovídají. V takových případech často vzniká tendence vytvářet nějaké okultní teorii. Zde myslím bude vysvětlení snazší - názvy dnů prostě kopírují standardní indoevropské schéma, které vzniklo v (hypotetickém) indoevropském národě, který se poté rozšířil do Evropy a Indie.

Pořadí, ve kterém jsou planety jako „patroni“ hodiny nějakého dne (tj. Měsíc, Merkur, Venuše, Slune, Mars, Jupiter, Saturn, Měsíc,…), se nazývá chaldejská řada. Pokud byste chtěli tuto řadu převést na pořadí, jak jdou planety v týdnu (tj. Měsíc, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše, Saturn, Slunce, Měsíc,…), tak jí musíte nakreslit na heptagram takto:

Planety okolo jsou v chaldejské řadě a pokud půjdete po čáře, tak získáte pořadí planet, jak jdou za sebou v týdnu. Zajímavé, ne? Chaldejská řada má navíc tu zvláštnost, že odpovídá pořadí planet podle jejich průměrné rychlosti. A nejen to. Pohleďme na tuto tabulku (4):

vodivost vodivost
tepla elektřiny
Olovo (Saturn) 8 10
Cín (Jupiter) 15 13
Železo (Mars) 17 20
Zlato (Slunce) 53 73
Měď (Venuše) 74 77
Rtuť (Merkur) (68) (76)
Stříbro (Měsíc) 100 100



Toto pořadí dle vodivosti zcela přesně odpovídá (jedinou výjimkou je rtuť, protože ta je za normálních okolností tekutá). Tuto tabulko bylo možné sestavit až na základě moderních vědeckých poznatků a přitom souhlasí s pořadím, které bylo známé už ve starověku. Zvláštní, že?

Na závěr jen jedna malá poznámka: Mnoho lidí se nechává unést tím, že týden má sedm dnů a přikládají tomu skoro nadpřirozený význam. Abych takovýmto spekulacím předešel, tak upozorňuji, že ne všechny kultury mají týden dlouhý sedm dnů. Například už zmínění obyvatelé starého severu měli týden o pěti dnech (5), afričtí Jorubové mají týden dlouhý také pět dnů a naopak Bakotové mají týden o osmi dnech (6) atd.

Bibliografie:

Claviculae Salamonis (Klíčky Šalamounovy). Trigon 1990.
Enoksen, L. M.: Runy, dějiny, dešifrace, výklad. BB/art 2003.
Gebelein, H.: Alchymie, magie hmoty. Volvox globator 1998.
Papus: Základy praktické magie. Volvox Globator 2001.
Soror(ová) A. L.: Západní mandaly transformace. Volvox Globator 1999.



Poznámky:

1. V tomto díle jsou ovšem hodiny popsány názvy planetárních andělů, které Abano ve svém díle popisuje. Viz. Petr z Abana: Heptameron čili Elementy magie. In: Agrippa, H. C.: Okultní filosofie (sv.2, kniha IV), str. 339n. Petrus von Abano: Heptameron aneb základy magie. Eulis 1941 (dostupní na http://www.grimoar.cz/hept/hept.php). Nebo:Peter de Abano: Heptameron, or Magical Elements. El. publikace (http://www.esotericarchives.com/solomon/heptamer.htm) ^
2. Claviculae Salamonis (Klíčky Šalamounovy), str. 111. ^
3. Jen malá poznámka pro neněmčináře: "Mitwoch" není odvozeno od jména boha/planety, ale téměř doslova odpovídá naší "středě". ^
4. Převzato z Gebelein, H. Alchymie, magie hmoty, str. 67. ^
5. Edda (př. L. Heger). Argo 2004, str. 448 (poznámka 51). ^
6. Eliade, M.: Mýtus o věčném návratu. Oikoymenh 2003, str.39. ^