GENESIS

Většinou se čísla a písmena přiřazují jednotlivým cestám podle toho jak jdou za sebou: Tedy Keter-1, Chochma-2..., Malkut-10, Alef-11, Bet-12...Jenže to není původní a tedy ani správné. R. Clark ve své knize The 32 Paths Of Wisodm (část, která o tom pojednává je v českém překladu na stažení v sekci download) upozorňuje na to, že původní kabalisté (kabalisté doby vzniku knihy Třicetdva cest moudrosti, tedy cca. 13.stol.) čerpali čistě z Thóry a Sefer Jecira, proto přiřazení, které je dnes běžné je chybné. Ono je to vlastně zřejmé, protože nikdo se o toto přiřazení příliš neopíral a ani Třicetdva cest moudrosti nebyl příliš používaný text, jelikož nedával mnoho smyslu. Pokud chceme zjistit jaké přiřazení je původní musíme se podívat na první kapitolu knihy Genesis.
V této kapitole se objevuje 32krát jméno Elohim, což souvisí s 32 cestami moudrosti na kabalistickém Stromě. Navíc se výskyt toho jména dá rozdělit na tři různé skupiny: První skupina začíná „Elohim řekl“, druhá je „Elohim učinil“, třetí „Elohim viděl“ a čtvrtá jsou ty ostatní. Opírám se zde o to, co napsal R. Clark, ale občas se od něj mírně odchýlím, protože mám na některé věci jiný názor. Pro porovnání si můžete přečíst již výše zmíněný text R. Clarka a pro jistotu na odchylky budu upozorňovat.

První skupina („Elohim řekl“) odpovídá Sefirám v pořadí ve kterém se vyskytují tyto věty v text. Jedinou výjimkou je Keter. Té musí odpovídat první věta, protože Keter musel být první (Základem českého překladu, který zde vidíte je ekumenický překlad, který jsem ale musel na mnoha místech upravit, aby lépe odpovídal originálu):

Keter: 1:1
rtk
Na počátku stvořil Elohim nebe a zemi.
~ymVh ta ~yhla arB tyvarB
`#rah taw
 
Chochma: 1:3
hmkx
A řekl Elohim: „Buď světlo!“ A bylo světlo.
`rwa-yhyw rwa yhy ~yhla rmaYw
 
Bina: 1:6
hnyb
A řekl Elohim: „Buď klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod!“
yhyw ~ymh $wtb [yqr yhy ~yhla rmaYw
`~yml ~ym !yb lydbm
 
Chesed: 1:9
dsx
A řekl Elohim: „Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!“
~ymXh txtm ~ymh wwqy ~yhla rmaYw
`!k-yhyw hXbyh hartw dxa ~wqm-la
 
Gebura: 1:11
hrwbg
A řekl Elohim: „Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny, a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!“

aXd #rah aXdt ~yhla rmaYw
yrp hX[ yrp #[ [rz [yrzm bX[
`!k-yhyw #rah-l[ wb-w[rz rva wnyml

 
Tiferet: 1:14,15
trapt
A řekl Elohim: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let. Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí.“
~ymXh [yqrb tram yhy ~yhla rmaYw
wyhw hlylh !ybw ~wyh !yb lydbhl
`~ynXw ~ymylw ~yd[wmlw ttal
ryahl ~ymxh [yqrb trwaml wyhw
`!k-yhyw #rah-l[
 
Netzach: 1:20
xcn
A řekl Elohim: „Hemžete se vody živočišnou havětí a létavci létejte nad zemí pod nebeskou klenbou!“
#rv ~ymh wcrXy ~yhla rmaYw
#rah-lj @pw[y @w[w hyx Xpn
`~ymXh jyqr ynp-lj
 
Hod:1:24
dwh
A řekl Elohim: „Vydej země rozmanité druhy živočichů, dobytek, plazy a rozmanité druhy zemské zvěře!“
hyx Xpn #rah acwt ~yhla rmaYw
#ra-wtygw Xmrw hmhb hnyml
`!k-yhyw hnyml
 
Jesod: 1:26
dwsy
A řekl Elohim: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“
wnmlcb ~da hX[n ~yhla rmaYw
@w[bw ~yh tgdb Xdryw wntwmdk
#rah-lkbw hmhbbw ~ymXh
`#rah-lj Xmrh Xmrh-lkbw
 
Malkut: 1:29
twklm
A řekl Elohim: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm."
~kl yttn hnh ~yhla rmaYw
rXa jrz [rz bXj-lk-ta
#[h-lk-taw #rah-lk ynp-lj
~kl [rz [rz #j-yrp wb-rXa
`hlkal hyhy

Věty, které náleží jednotlivým sefirám se přesně nekryjí s verši označenými čísly. Většinou se ale vynechává jen „A stalo se tak“, případně, u Tiferet, se přidá ještě část následujícího verše, protože se jedná o stejnou promluvu.
V českém překladu se objevují různé verze např. „I řekl Bůh…“, „Bůh také řekl…“ apod. V hebrejštině je zde ovšem pouze jedna verze – ~yhla rmaYw („Vajomer Elohim…“). Spojitost těchto vět je tedy mnohem evidentnější než by se v ekumenickém překladu zdálo.
U Malkut jsem se odchýlil od R. Clarka, protože ten zde místo verše 1:29 uvádí verš 1:28, který ale začíná slovy ~yhla ~ta rmaYw. Verš 1:28 sice obsahuje slovo rmaYw, ale to je urpostřed věty a navíc netvoří přímé spojení s Elohim (~yhla rmaYw), ale je mezi ně vloženo slovo "jim" - ~yhla ~hl rmaYw. Myslím, že v rámci kabaly je velice důležité se držet přesně psaného text, takže i když se zdá, že mezi "Elohim řekl" a "Elohim jim řekl" není žádný velký rozdíl, tak z naše hlediska je, jelikož se text lišší. Vzhledem k tomu, že vět které obsahují slovní spojení ~yhla rmaYw je pouze devět, tak soudím, že je lepší spojení s veršem 1:29 a část verš 1:28, která obsahuje ~yhla ~ta rmaYw bych spojil s písmenem Qof.

Druhá skupina, která začíná slovy „Elohim učinil“, odpovídá třem Matkám (viz o nich článek Písmo ). Takovéto věty jsou pouze tři, takže nemůžou odpovídat něčemu jinému.

Alef: 1:7
a
Učinil klenbu a oddělil vody pod klenbou od vod nad klenbou.
!yb ldbyw [yqrh-ta ~yhla X[Yw
!ybw [yqrl txtm rXa ~ymh
`!k-yhyw [yqrl ljm rXa ~ymh
 
Mem: 1:16
m
Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy.
traMh ynv-ta ~yhl{a X[Yw
ldGh rwaMh-ta ~yldGh
!jQh; rAaMh-taw ~wYh tlvmml
`~ybkwKh taw hlyLh tlvmml
 
Šin: 1:25
X
Bůh učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka a rozmanité druhy všelijakých zeměplazů....
#rah tYx-ta ~yhla f[Yw
taw Hnyml hmhBh-taw Hnyml
`Whnyml hmdah fmr-lK

Stejně jako u předchozí skupiny i zde český překlad nezachovává přesně originál. V hebrejštině každá z těchto tří vět začíná slovy ~yhla f[Yw („Vajas Elohim…“). Text tedy nepůsobí příliš jako souvislé vypravování, ale je jasně rozdělen na několik druhů vět. Součástí verše 1:25 je v originále i dokončení "a Elohim viděl, že to je dobré". To jsem vyoustil, protože toto další jméno Elohim se již vztahuje k jiným písmenům (takovéto vynechávky značím třemi tečkami na konci verše, ale v hebrejštině to neznačím nijak a větu ukončuji normálně).

Třetí skupině náleží „Elohim vidět“. V hebrejském originále – ~yhla arYw(„Vajare Elohim…“). Věk, které takto začínají je sedm, což dává tušit, že odpovídají sedmi dvojitým písmenům (viz. o nich článek Písmo).V ekumenickém překladu se opět objevuje vícero různých znění této fráze, takže opět natolik nevysvítá jejich spojitost.

Bet 1:4
b
A Elohim viděl, že světlo je dobré...
`bwj-yK rwah-ta ~yhla arYw
 
Gimel 1:10
g
...a Elohim viděl, že to je dobré. (Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři.)
`bwj-yK ~yhla arYw
 
Dalet 1:12
d
...a Elohim viděl, že to je dobré. (Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny.)
`bwj-yK ~yhla arYw
 
Kaf 1:18
k
...a Elohim viděl, že to je dobré. (…aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy.)
`bwj-yK ~yhla arYw
 
Pe 1:21
p
...a Elohim viděl, že to je dobré. (I stvořil Bůh veliké netvory a rozmanité druhy všelijakých hbitých živočichů, jimiž se zahemžily vody, stvořil i rozmanité druhy všelijakých okřídlených létavců.)
`bwj-yK ~yhla arYw
 
Reš 1:25
r
...a Elohim viděl, že to je dobré. (Bůh učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka a rozmanité druhy všelijakých zeměplazů.)
`bwj-yK ~yhla arYw
 
Tau 1:31
t
A Elohim viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré.
hf[ rva-lK-ta ~yhla arYw
br[-yhyw dam bwj-hNhw
`yVVh ~wy rqbo-yhyw

V závorkách je uvedena věta, která předchází. Jelikož se většinou jedná o větu „Viděl, že to je dobré“, tak je důležité vědět, co je u toho, kterého písmene to dobré. V hebrejském textu je tato fráze součástí věty a ne samostatnou větou jako v ekumenickém překladu. U většiny těchto vět navíc v českém ekumenickém překladu zcela chybí slovo Elohim (Bůh), což není z literárního hlediska žádný velký prohřešek, ale z kabalistického je to obrovská chyba.

Čtvrtá skupina zahrnuje všechny ostatní věty, ve kterých se objevuje jméno Elohim. Takovýchto vět nám zbývá dvanáct a odpovídají tedy jednoduchým písmenům (viz. o nich článek Písmo ). Je zde opět jedna výjimka a to je Qof, protože to začíná slovy „Elohim řekl…“ (Gn 1:29). Jenže už nejsou žádné „volné“ sefiry, takže tato věta musí být přenechána jednoduchým. R. Calrk to vysvětluje tak, že zde se přenáší důraz od „Elohim řekl…“ hlavně na to, co řekl.

He 1:2
h
A nad vodami vznášel se duch (dech?) Boží.
`~yMh ynP-l[ tpxrm ~yhla xWrw
 
Vav 1:4
w
...a Elohim oddělil světlo od tmy.
`$vxh !ybW rwah !yB ~yhla lDbYw
 
Zajin 1:5
z
Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí....
$vxlw ~wy rwal ~yhla arqYw
`hlyl arq
 
Chet 1:8
x
Klenbu nazval Bůh nebem...
`~ymv [yqrl ~yhla arqYw
 
Tet 1:10
j
Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři....
hwqmlW #ra hvBYl ~yhla arqYw
`~yMy arq ~yMh
 
Jod 1:17
y
Bůh je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí.
~ymVh [yqrB ~yhla ~ta !TYw
`#rah-l[ ryahl
 
Lamed 1:21
l
I stvořil Bůh veliké netvory a rozmanité druhy všelijakých hbitých živočichů, jimiž se zahemžily vody, stvořil i rozmanité druhy všelijakých okřídlených létavců....
~yldGh ~nyNTh-ta ~yhla arbYw
rva tfmrh hYxh vpn-lK taw
@w[-lK taw ~hnyml ~yMh Wcrv
`Whnyml @nK
 
Nun 1:22
n
A Elohim jim požehnal: „Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích. Létavci nechť se rozmnoží na zemi.“
WrP rmal ~yhla ~ta %rbyw
~yMYB ~yMh-ta WalmW WbrW
`#raB bry @w[hw
 
Samech 1:27
s
Elohim stvořil člověka, aby byl jeho obrazem...
wmlcB ~dah-ta ~yhla arbYw
`~lcB
 
Ajin 1:27
[
Elohim je stvořil, jako muže a ženu stvořil je.
hbqnW rkz Ata arB ~yhla
`~ta arB
 
Cade 1:28
c
A Elohim jim požehnal...
`~yhla ~ta $rbyw
 
Qof 1:28
q
... a Elohim jim řekl: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe."
WbrW WrP ~yhla ~hl rmaYw
WdrW hvbkw #rah-ta WalmW
hYx-lkbW ~ymVh @w[bW ~Yh tgdB
`#rah-l[ tfmrh
 

Zde jsem musel častěji sáhnout k úrpavám překladu, protože ekumenický překlad ignoruje časté výskyty slova "Elohim" (což už bylo zmíněno i výše). Poklusil jsem se to napravit a musím přiznat, že např. verš 1:28 působí dosovně přeložen poněkud kostrbatě. Většina techto vět je také součástí ještě nějaké další věty.
Verš 1:29 (Qof) byl u R. Clarka přiřazen Malkut, protože také obsahuje slova "Elohim" a "řekl", ale jak sem už napsal výše, tak soudím, že v kabale musíme být ve vztahu k textu zcela přesní a tedy když tato věta neobsahuje frázi "Elohim řekl" (~yhla rmaYw) zcela přesně, tak nemůže být přiřazena k sefirám.

Z výše uvedeného můžeme zaprvé vyvodit nedostatečnost ekumenického překladu, ale to nás zas až tolik nezajímá (každý asi ví, že je lepší číst texty v originálu). Důležité je to, že jsem zjistili, které fráze odpovídají, kterým písmenům, což by nám mohlo pomoci při zjišťování významu těchto písmen (a sefir). Ale též jsem získali jejich pořadí, protože věty, který jim odpovídají také za sebou následují v určitém sledu. Tím získáme klíč ke knize 32 cest moudrosti, jelikož budeme znát správná označení těchto cest. Nyní už satačí, když poznáme jak jdou jednotlivá písmena a sefiry za sebou a máme jejich čísla (to se dá nyní provés i s ekumenickým přkladem, takže pokud nemáte lepší text, tak si to můžete zkusit, ale musíte brát v úvahu výše uvedený překlad).
Zde jsou tedy čísla a jim opovídající písmena a sefiry. Navíc jsem k nim dopolnil i odpovídající názvy jednotlivých "Rozumů" podle různých překladů:

Číslo cesty Sefira či písmeno O. Griese T. Novotný  
1
Keter Podivuhodný rozum Tajemný rozum  
2
He Skvělý rozum Rozum vyzařující světlo  
3
Chochma Posvěcený rozum Posvěcený rozum  
4
Bet Upevněný rozum Utvrzený rozum  
5
Vav Základní rozum Zakořeněný rozum  
6
Zajin Rozum rozličných výronů Rozum rozličného proudění  
7
Bina Skrytý rozum Skrytý rozum  
8
Alef Dokonalý rozum Úplný rozum  
9
Chet Čistý rozum Čistý rozum  
10
Chesed Zářivý rozum Zařící rozum  
11
Teth Jiskřivý rozum Třpytící rozum  
12
Gimel Jasný rozum Jasný rozum  
13
Gebura Jednotící rozum Rozum přinášející jednotu  
14
Dalet Osvěcující rozum Zářící rozum  
15
Tiferet Upravující rozum Ustanovující rozum  
16
Mem Věčný rozum Vítězný rozum  
17
Jod Citový rozum Rozum pocitu  
18
Kaf Vyzařující rozum Rozum domu proudění  
19
Necach Rozum tajemných účinků Rozum tajemství všehoduchovního konání  
20
Lamed Zálibný rozum Rozum libosti  
21
Pe Volní rozum Rozum chtění hledaného  
22
Nun Pravý rozum Pravý rozum  
23
Hod Stálý rozum Stálý rozum  
24
Šin Tvůrčí rozum Fantazírující rozum  
25
Reš Pokoušející rozum Pokoušející rozum  
26
Jesod Obnovující rozum Obnovený (obnovující) rozum  
27
Samech Smyslový rozum Smyslový rozum  
28
Ajin Přirozený rozum Přirozený rozum  
29
Cade Ztělesněný rozum Hmotný rozum  
30
Qof Souborný rozum Sbírající rozum  
31
Malkut Věčný rozum Stálý rozum  
32
Tau Působivý rozum Sloužící rozum  

Myslím, že by bylo chybou předpokládat, že tato čísla a toto pořadí bylo zakódováno do knihy Berešit (Genesis) při jejím vzniku. Podle všeho až kabalisté okolo 13.stol (a asi i předcházející) použili tuto kapitolu k vyjádření idejí, které odpovídají Stromu života. Ono z vět, které v Genesi odpovídají cestám sefirám moc nevyčtete, takže je i možné, že tuto kapitolu použili jako“šifru“, aby mohli označit jednotlivé cesty čísly. Korespondence čísel, které jsme nakonec získaly se také nedají uplatnit nikde jinde než pro porozumění knize 32 cest moudrosti (t.j. není možné dělat nějaký numerologický rozbor čísla 31, abychom zjistili, co označuje Malkut apod.).
Západní hermetická tradice udělala tu chybu, že převzala všechny důležité židovské kabalistické text a začala s nimi všemi pracovat najednou nehledě na to, že v židovském světě vznikali bezmála 3000 let. Dostali jsme tedy do ruky spisek s názvem „32 cest moudrosti“, ale nikdo nevěděl čemu ty zde popisované (a očíslované) cesty odpovídají. Tak jsme čísla prostě přiřadili tak, jak to vyšlo. To samé jsme zopakovali i s písmeny. Tím jsem se dostali do fáze, kdy máme všechno pojmenované, ale nevím nic. Proto nám nezbylo nic jiného než si to vymyslet. Kdybychom si bývali všimli provázanosti kabalistických textů, který vycházejí jeden ze druhého, tak by to bylo jiné. Věděli bychom, že klíč k pochopení 32 cest moudrosti musí být buď v Thóře nebo v Sefer Jecira. Teď už to naštěstí víme a to nám dává jedinečnou možnost pochopení kabaly, jakou západní tradice po staletí postrádá.

Bibliografie

Clark, R.: The 32 Paths of Wisdom. (El. publikace www.abardoncompanion.com).
Griese, O.: Sefer Jecira. Přerov 1921.
Moučka, L.: Sefer Jecira (Pražská). Půdorys 1997.
Bible (ekumenický překlad). Česká biblická společnost 1996.